Konírna Trojského zámku

V samotném zámku jim ale bylo k odpočinku poskytnuto na tehdejší dobu velkolepé pohodlí. Stáje si svojí pompézností a výmalbou jistě nezadaly s tehdy ještě velmi mladou konírnou ve Valdštejnském paláci.

Stáj je umístěna na severním nádvoří, vlevo od vstupu hlavní branou od zoologické zahrady. Stavba je jasně rozeznatelná díky koňské hlavě nad vstupními dveřmi. Budova poskytovala, v té době jedině používané vazné ustájení 24 koním. Dodnes jsou zachovány původní mramorové žlaby.

Trojský zámek je významným i pro svoji bohatou výmalbu. Malířská výzdoba konírny byla okolo roku 1690 svěřena Abrahamu Godynovi. Ten pracoval na výzdobě zámku se svým bratrem Isaacem. Bratři pocházeli z Antwerp a do Čech byli pozváni hrabětem ze Šternberka. Do Prahy tak přinesli vlámský styl kombinovaný s italskou architekturou. Tu získali nejenom od svých učitelů, ale i na studijních cestách.

Malby zachycují mytologické situace, ve kterých hráli koně významnou roli. Výmalba byla provedena tupováním mořskou houbou. Malba tak připomíná jemnou tapetu. Stáj je dlouhá 45 metrů a široká 6,4 metru.

Trojský zámek patřil rodu Šternberků do roku 1763, kdy jej prodali Ústavu šlechtičen Marie Terezie. Sama císařovna a česká královna zde několikrát pobývala. Majitelství zámku pak mělo bohatou historii. V roce 1776 jej získal Jan Václav Alsterle z Astfeldu a Vydří. V roce 1832 přešel dědictvím do majetku klášterů Alžbětinek a Milosrdných bratří. Později koupil zámek Alfred kníže Windischgrätz, který v jeho okolí založil vinice. Posledním soukromým majitelem zámeckého areálu byl velkostatkář Alois Svoboda, který jej 7. 10. 1922 věnoval státu u příležitosti 70. narozenin T. G. Masaryka.

V letech 1977–1989 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí. Konírna se nyní využívá pro výstavy a komerční akce. Koně se do stájí vrátili v roce 2011, kdy zde bylo vystaveno sousoší čtyř koní Michala Gabriela. V současnosti spravuje zámek Galerie hl. města Prahy a konírna nebývá veřejně přístupná.